Firmy začínají vnímat tlak na výkon jako riziko, ne výhodu

„Tento tlak obvykle přichází zvenčí – od firmy nebo nadřízeného. My se ale zaměřujeme na to, jak s tím tlakem pracuje samotný člověk, který ho pociťuje,“ říká Pavla Pavlíková. Čtyřmodulový program, který může probíhat formou webinářů i prezenčně, se snaží účastníkům ukázat, že stres není jen nevyhnutelná daň za pracovní úspěch, ale fenomén, který lze rozpoznat, pochopit a aktivně řídit.

Program je navržen jako skupinový trénink, ideálně pro 10–15 osob. Obsah se přitom pohybuje od základních nástrojů time managementu až po jemnější práci s myslí. „Jednou z hlavních ambicí je, aby si účastníci uvědomili, jak se dostávají pod tlak – co jsou jejich hlavní stresory, a jestli se náhodou neblíží stavu vyhoření,“ vysvětluje Pavla Pavlíková. Součástí programu je například práce s maticí důležitosti a naléhavosti, techniky pro omezování rušivých vlivů i metody relaxace.

To, co na první pohled působí jako klasický kurz stress managementu, jde ve skutečnosti dál. Pavla Pavlíková se nebojí zabrousit do témat, jako je vnitřní kritik nebo schopnost komunikovat konflikty v týmu. Právě schopnost otevřeně mluvit a spolupracovat považuje za klíčovou dovednost v prevenci stresu – nejen pro jednotlivce, ale i pro celé týmy.

„Pokud je zaměstnavatel rozumný, chápe, že lidé, kteří se umí dlouhodobě vyrovnávat s tlakem, jsou mnohem efektivnější. Jasně, krátkodobě lze na lidi tlačit a dosáhnout výsledku, ale z dlouhodobého hlediska o ně firma přijde,“ dodává P. Pavlíková. Podle ní je nezvládnutý tlak častým důvodem odchodů zkušených odborníků – lidí, do nichž firmy investují nemalé částky a kteří jsou nenahraditelní nejen svými znalostmi, ale i kulturním kapitálem.

Kromě nástrojů, které si účastníci odnášejí do své každodenní praxe, program přináší i důležitý moment zastavení. „Prvním krokem je vůbec si uvědomit, jak na tom jsem. Zjistit, kde se na stresové křivce nacházím,“ říká Pavla Pavlíková s odkazem na známý model Yerkese a Dodsona, který popisuje vztah mezi výkonem a mírou stresu. Když je stresu málo, člověk se nudí. Když je ho příliš, přestává zvládat i běžné úkoly. A právě hledání rovnováhy je podle Pavlíkové tím, co může firmám pomoci zamezit nejen ztrátám, ale i celkovému úpadku morálky v týmu.

Program si v posledních letech nachází cestu do stále širšího spektra firem – od nadnárodních korporací po menší společnosti, které se snaží vytvořit zdravější pracovní prostředí. Podle P. Pavlíkové není rozhodující, zda se školení účastní seniorní manažeři nebo začínající pracovníci – každý si v něm může najít něco, co mu pomůže zvládnout vlastní každodenní zátěž.

„Bavíme se často o efektivitě vzdělávacích programů a já říkám, že pokud si člověk z programu odnese alespoň jednu věc, kterou začne opravdu používat, je to úspěch,“ shrnuje Pavla Pavlíková přístup, který je v kontrastu s častou praxí „odškrtnutého školení“.

Zadavatelé vzdělávacích aktivit dnes často požadují jasně měřitelné výstupy. „Určitě by to mělo být to, že člověk zná své stresory a umí s nimi pracovat. Umí si zorganizovat práci a čas tak, aby minimalizoval vyrušování a rozptýlení, a měl tak víc prostoru na to podstatné – tedy činnosti, které spadají do jeho role a přinášejí výsledky,“ uvádí.

Ačkoliv je program ukotven v praxi, nezapomíná ani na teoretická východiska. Inspirací byla Pavle Pavlíkové mimo jiné pozitivní psychologie Martina Seligmana nebo koncept pozitivní inteligence od Shirzada Chamina. Přístup ale zůstává praktický – cílem není nahrnout účastníkům teorii, ale nabídnout konkrétní možnosti, jak si ulevit, když už je toho moc.

Program Jak pracovat s tlakem na výkon se tak v časech narůstající psychické zátěže v práci stává nejen odpovědí na požadavky HR oddělení, ale i nástrojem pro záchranu lidského potenciálu. A možná i jednoduchou připomínkou toho, že výkon bez prostoru k nadechnutí nikdy nebude dlouhodobě udržitelný.

_{Převzato z HR News.cz}